Kaplička s léčivým pramenem

Dle pověsti - zázrak

Kaplička s léčivým pramenem je dle pověsti místo zázraku. Dle pověsti se měli dne 19. října 1646 malé dívce Anně Grohmannové, dceři místního sedláka Hanse Grohmanna zjevit dva andělé. Dceři sedláka řekli o léčivých vlastnostech místního pramene, který měl dívce na chvíli vrátit zdraví. Dle pověsti podali dívce pohár vody z tohoto pramene. 10. listopadu téhož roku se pasačce anděl zjevil znovu a přislíbil jí uzdravení očí a nohou vodou z léčivého pramene. Anna se ze svých zdravotních problémů opravdu vyléčila. Na výročí druhého zjevení 10. listopadu 1647 však Anna náhle zemřela. 

Dle zápisu v kronice obecné školy ve Vilémově je uváděno celkem šest zpráv o zázračných uzdraveních. K těmto zázrakům mělo dojít v letech 1718 až 1805. Mezi uzdravenými nebyli jen lidé z Vilémova a okolí, ale též z Mostu, ze Sebnitz, Görlitz a Klein Trebnitz. Pramen údajně vyléčil bolesti hlavy a očí, vřed na rtech, následky mrtvice, ztrátu sluchu či zraku.    

Záznam v rychtářské knize 

Co se událo na podzim roku 1646 na jedné z místních pastvin, popisuje již vilémovská rychtářská kniha a později celá řada dalších pramenů. 

„Roku 1646, 19. října, se dceři sedláka Hanse Grohmanna, jménem Anna, zjevili dva andělé na louce, při pasení krav.

Anděl řekl pastýřce: „Jdi tam dolů, je tam pramen a pij z něho!“ 

Anděl měl při sobě pohár a řekl: „Pij, abys uvěřila!“ 

Pastýřka pila a anděl ji řekl: „Nemluv o tom s nikým!“ 

Dívka ale šla a řekla to dalším pastýřům. Anděl zmizel. 10. listopadu téhož roku šla dívka znovu na pole. Sedla si pod keř a při usilovné modlitbě usnula. Když procitla, stál anděl před ní a říká: „Pastýřko, neděs se, jsem to já. Co zde činíš?“ 

Dívka odpověděla: „Modlím se“. 

Anděl: „Slyším to dobře“. 

Dívka: „Co znamená ten pramen tam dole, který si mi ukázal?“ 

Anděl: „Chci Ti říci, že pramen uzdraví každou nemoc. Jdi a řekni to všem lidem a modli se usilovně. Máš nemocné nohy a oči, jdi k prameni a omyj se. Brzy budeš zdravá!“ 

Dle pověsti se tak stalo. Informaci o léčivém prameni dívka šířila dál, přitom se usilovně modlila. Zemřela následující rok, přičemž oba andělé při ní stáli. Skonala tiše a klidně 10. listopadu 1647.

Přepis originálu v kronice obecné školy ve Vilémově z pera učitele Franze Wenzela Schüra z roku 1825:

 
„Anno 1646 den 19. October Seind Hans Grohmanns eines Bauers Tochter! Mit Nahmen Anna, zwey Engel auf dem Felde erschiennen, wie es die Kühe auf den Felde hütten that, so sager der Engel zu dem Mägdlein: „Gehe da hinunter, da ist ein Brunnen, und trink davon, und hatte der Engel einen Becher beysich gehabt, und gesagt: da trinke, daß du es glaubest. Das Magdlein hat getrunken; der Engel spricht: sage es Niemanden: das Mägdlein aber geht, und daget es andern Hirten; und die Engel verschwanden. Den 10ten November, dieses Jahrs, gehet das Mädlein wieder auf das Feld, und setzt sich unter einen Strauch, betet fleißig, und schläft darüber ein. Als das Mägdlein erwachte, steht ein Engel von ihr, und spricht: Mägdlein! Erschrik nicht, ich bins, Was thust du da? Das Magdlein spricht: Ich bethe. Der Engel spricht: Ich höre es wohl, das Mägdlein spricht: Was bedeutet dann der Brunnen da unten, den ihr mir gezeiget habt, der Engel spricht: Ich will dir es sagen. Der Brune wird alle Kranke die nicht das Gespätt daraus haben gesund machen, gehe hin und sage es allen Leuthe bethe fleißig! Du sollst bald zu mir kommen; du hast böse Füße, und böse Augen, gehe hinunter, an den Brunnen, und waschen dich, es wird dir bald heilen. Und es geschaf. Das Mädchen sagte es allen Leuten und bethete sehr fleißig, das Mädchen starb das folgende Jahr, und erklärte bei ihren Tode, daß diese beiden Engel welche ihr den Brunnen gezeiget hätten, immer bei ihr wären. Sie verschied sanft und ruhig 1647 den 10 Novemb.“

Zdroj:
Státní oblastní archiv Litoměřice – Státní okresní archiv Děčín, Obecná škola Vilémov, Kronika obecné školy Vilémov (Schul-chronik von Wölmsdorf), číslo NAD 191, inv. č. 1, s. 16-17

Vznik poutní tradice

Pověst o léčivém prameni a nově vybudovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1728–1731 stály za vznikem poutní tradice ve Vilémově. V 18. a 19. století na svátek Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) přicházela do Vilémova četná procesí. V oblibě měli toto poutní místo také Lužičtí Srbové, kteří přicházeli v krojích, a především ženy ozdobené velkými stužkami na čepcích budily značnou pozornost. Všichni prosili o pomoc u „černé“ Matky Boží, která dominuje hlavnímu oltáři i dnes. 

Roky výrazných renovací

Ani kaplička s léčivým pramene nedokáže odolat povětrnostním vlivům, proto několikrát prošla výraznými rekonstrukcemi. V některých případech došlo k opravám kameniva, v některých proběhla oprava plechové stříšky a v některých byla kaplička přebarvena. Bohužel mělo toto barvení za důsledek zakrytí některých sochařských detailů. Německé nápisy byly přepisovány, čímž se měnil i samotný význam nápisů. Toho si můžeme všimnout na dobových fotografiích, před rozsáhlou opravou v roce 2021.

Na stužkách okolo mariánského reliéfu byl původně německý text: „Du Brunn des Lebens, du Heil der Kranken, du Zuflucht der Sünder“. V překladu: Studnice života, spáso nemocných, útočiště hříšníků. Stávající český ekvivalent na kapli je však „Studno života, uzdravuj nemocné, Matko milosrdenství“. Při řešení opravy reliéfu nastala otázka, které texty a v jakém jazyce zvolit. Mohlo se přistoupit k historickému vývoji a zvolit již české znění nebo přesnější ekvivalent. Zvolil se však historický stav zobrazující původní stav kaple.

Tabulky se jmény u pramene

Uzdravení spojená s léčivým pramenem ve Vilémově byla datována většinou i se jménem uzdraveného na malých tabulkách v bezprostřední blízkosti pramene na kamenných bocích kapličky.  Vzhled těchto tabulek je zachycen na dobových fotografiích ze 30. let minulého století. Tabulky byly v průběhu let odstraněny a již nebyly navráceny.

Obecní lázně 

Dle pověstí místních starousedlíků v roce 1945, měl první český národní výbor zauvažovat o zřízení vlastních obecních lázní s využitím léčivé vody. Nechal se zpracovat rozbor vody z léčivého pramene, avšak žádná léčivá složka pramene se neobjevila. Proto bylo od záměru upuštěno.  

Pramen pod kostelem

Pramen je opředen několika pověstmi, jednou z nich je o samotném prameništi. Mnozí ze starousedlíků tvrdili, že prameniště není v místě současné kapličky, nýbrž v kostele. Pod oltářem v kostele měl být skutečný pramen. Od tohoto místa měl být následně sveden do kapličky. Toto tvrzení však nikdy nebylo potvrzeno.