Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Výstavba kostela 

Kostel byl postaven v letech 1728-31 stavitelem Zachariasem Hoffmannem z Lipové. Kostel je vystavěn v barokním stylu. Lipovský stavitel Z.H vystavěl kostel tak, jak je znám do dnešní doby. Jedná se o jednolodní stavbu obdélné dispozice s půlkruhově uzavřeným presbytářem.

Jediným rozdílem oproti původnímu návrhu je věž. Sanktusová věž měla být umístěna nad presbytářem, nikoliv za štítem průčelí.

Listina s návrhem je datována 22. srpnem 1728. Stavba pod Hoffmanovým vedením probíhala v letech 1728 až 1729, tedy o něco později než prozrazuje letopočet nad portálem. Roku 1729 byl kostel Zvěstování Panny Marie vysvěcen.“

Krátce po dokončení kostela, roku 1732, byla opravena i kaplička nad pramenem. Obnovy se ujal místní stavitel, který studánku nově vyzdil. Kaple byla „oštafírována“ malířem z Malých Mikulášovic, pokryta plechem a opatřena křížem od truhláře Antonína Körnera.

Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/

Pověst o založení kostela 

Kostel, jako správné poutní místo má i svoji pověst. Tato pověst se váže k samotnému vzniku kostela. Je úzce spjatá s majitelem panství Leopoldem Salm-Reifferscheidt.

V roce 1724 měl Hrabě Leopold ze Salm-Reifferscheidtu těsně uniknout smrti při lovu medvěda, který utekl z medvědince na Hradě Hohenstein. Ke kontaktu s medvědem mělo dojít ve chvíli, kdy se hrabě vzdálil od své družiny, a to v hustých lesích v okolí Vilémova. V tomto okamžiku narazil na zmíněného medvěda. Okamžik výstřelu z pušky, však nevyšel dle plánu. Namísto výstřelu ho medvěd nečekaně napadl a srazil z koně. (některé zdroje uvádějí, že mělo dojít k selhání pušky). Když už se zdálo, že je ztracen, obrátil se v modlitbě k Panně Marii a slíbil, že bude-li zachráněn, vystaví na tom místě chrám zasvěcený jejímu Nanebevzetí. Jako zázrakem ho nalezl jeden z myslivců jeho družiny a pohotovou a dobře mířenou střelou onoho medvěda zastřelil. Hrabě svůj slib dodržel. V letech 1726–1731 nechal vystavět poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově.

Z pověstí se jednalo o medvěda, který utekl z medvědária z Hohensteinu. Hrad Hohenstein byl využíván jako lovecký hrádek pro chov těchto šelem. Šelmy byly následně využívány pro lovecké kratochvíle šlechty. Zabezpečení výběhů však bylo nedostatečné a šelmy často utíkaly. Docházelo tak k opakovanému ohrožení přilehlého města a celého okolí. Z tohoto důvodu se následně chov medvědů a vlků na hradě Hohenstein v roce 1756 zrušil. 

Interiér kostela

Vnitřek kostela je sklenut valenou klenbou, závěr konchou s lunetami. Hlavní oltář je ozdoben sochou Černé Madony, anděly a skupinou Zvěstování. Oltář byl pořízen po letech 1733-1734, autorem je sochař Dominik Marini.